Sklípkani


http://www.pakl-spidermann.webgarden.cz Galerie, diskuze, můj chov, nabídka, poptávka, kontakt a další......

Sklípkani

Životní cyklus sklípkanů

Pokud tedy uspějete u svého okolí s tím že si pořídíte sklípkana, tak je důležité o něm vědět zkladní informace. Pavouk je živočich, tudíž prochází určitým životním cyklem. Počátek všeho je páření. K tomu se ale dostanu později. Takže vývoj pavouka začíná ve vajíčku, po určité době se z vejce vylíhne tzv. pralarva nebo-li první larvární stadium pavouka. Tyto pralarvy ještě nejsou schopné samostatného života a vyživují se z žloutkového váčku. Po určité době se tato pralarva svléká do druhého larvárnío stadia, tzv. larvy. Tyto larvy již nápadně připomínají pavouka, ale stále ještě nejsou schopny samostatného života. Po určité době larvy začínají tmavnout a připravovat se na svlek do prvního nymfálního stadia pavouka. Do této doby se vejce, pralarvy i larvy nacházejí uvnitř kokonu, který samice pavouka pečlivě hlídá. V době kdy dochází k tmavnutí larev, samice kokon otevírá a pouští larvy na svět aby měly prostor na první svlek. Jakmile se pavouk svlékne do prvního nymfálního stadia, tak je schopný lovu a samstatného života. V přímé závislosti na teplotě a množství a množství potravy pavouk roste. Jelikož je však pavouk bezobratlý živočich, tak nemá žádnou kostru a tvar těla drží vnější pevný skelet z chitinu, aby mohl pavouk růst, musí se jednou za čas svléknout. Před svlekem přestává pavouk přijímat potravu a pod chitinovou "kůží se začíná tvořit nová" (Průběh svleku proberu podrobněji v kapitole O sklípkanech obecně) Po svleku je pavouk měký a zranitelný, proto v téhle fázi rozhodně nekrmíme!! Po zotavení ze svleku a úplném ztvrdnutí nového chitinu začíná pavouk zase přijímat potravu a vegetovat do doby než přijde další svlek. Takhle to jde dál až do dospělosti sklípkana a intervaly se mezi jednotlivými svleky zvětšují. U samců dospělostní svlek poznáme jednoduše, u samic to poznat nejde. Samci se po určité době od dospělostního svleku přečerpají a jsou připraveni pářit samičku. V přírodě opouštějí úkryty a vydávají se do okolí hledat vhodný protějšek k páření. Po dospělostním svleku se již nesvlékají a mají jediný úkol a to zplodit nové potomstvo, navíc v relativně krátké době od dosažení dospělosti hynou. U samic probíhá dospělostní svlek o dost později a pozná se jedině ochotou samice k páření. Samice se dál svléká, ale již neroste a interval mezi svleky je již řádově rok až dva. Samec který při hledání samice narazí na nějakou dospělou samici téhož druhu, tak může proběhnout páření. íši záměrně může, protože záleží jen na samici jestli je ochotná se pářit, či ne a zda samce sežere před pářením, po něm nebo vůbec. Obecně platí že jsou druhy které se při páření nenapadají a které ano, ale existují i výjimky.

Chovatelské začátky

Důvodů proč chovat sklípkany je mnoho, já jsem třeba osobně začínal s chovem, protože mě od mala fascinovali pavouci. Jako malý kluk jsem každý rok krmil křižáky kolem domu a neustále je pozoroval. Se začátkem chovu sklípkanů byl ale největší problém přesvědčit rodiče, se kterými jsem tehdy bydlel. To je také důvod proč, jestliže si chcete pořídit prvního sklípkana, to nedělat bez vědomí svého okolí. V většině lidí je od jakživa zakořeněn strach, v horším odpor k pavoukům. Takže před tím, než byste si šli sklípkana koupit, tak je nutné seznámit své okolí (partner/ka, manžel/ka, rodiče....) s vaším záměrem, vysvětlit jim vaše důvody proč chcete takového tvora chovat apod. Pokud vše projde hladce, máte zčásti vyhráno - druhé podobné martyrium zažijite při rozšiřování chovu a věřte mi, že u jednoho chovaného exempláře zůstává jen málokdo:-)

Taxonomie

Sklípkani, které chováme v teráriích patří, do čeledi Theraphosidae. Tato čeleď spolu s dalšími čtrnácti čeleděmi patří do podřádu Mygalomorphae. Řád Araneae (Pavouci) totiž dělíme do dvou podřádů. Vývojově mladší Araneomorphae a vývojově starší Mygalomorphae, které se od sebe dost liší. Pominu-li rozdíly v rozmnožovacích orgánech, snovacím aparátu apod. tak hlavní a na první pohled patrný rozdíl mezi příslušníky těchto dvou podřádů je v uspořádání chelicer (klepítek). Araneomorfní pavouci mají chelicery směřující proti sobě jako kleštičky, kdežto mygalomorfní pavouci mají chelicery rovnoběžně vedle sebe. Celá čeleď Theraphosidae se ještě dělí na podčeledi, do kterých spadají jednotlivé rody a do rodů druhy.

 

Příklad taxonomie sklípkana Haplopelma albostriatum:

 

Říše: Animalia (živočišná)

Kmen: Arthropoda (členovci)

Třída: Arachnida (pavoukovci)

Řád: Araneae (pavouci)

Podřád: Mygalomorphae

Čeleď: Theraphosidae

Podčeleď: Ornithoctoninae

Rod: Haplopelma

druh: albostriatum

 

Přičemž název jednoho druhu jasně definuje rodový a druhový název. V některých případech se ještě druhy dělí na poddruhy.

Žádné komentáře